Fejeton je velice oblíbený publicisticko-umělecký žánr. Je tomu tak možná z toho důvodu, že k sepsání fejetonu nepotřebujete žádné zdroje, pouze svou hlavu, myšlenky a názory. I z toho důvodu je fejeton otázkou vrozeného talentu. Obsahuje v sobě prvky vyprávění, úvahy i popisu. Charakteristickými rysy fejetonu jsou tázací věty, dialogy, přímá řeč, projevy ironie a humoru, satirické, kritické až sarkastické výrazy. V některých fejetonech nechybí ani jasná provokace. Ve fejetonu se přechází zpravidla od konkrétního k všeobecnému.
Fejeton píší často autoři, které něco zaujme a díky fejetonu se tím snaží ostatní osoby na dané téma upozornit, pobavit, přinutit je k zamyšlení nad danou problematikou. Nejčastěji se ve fejetonu autor zaměřuje na události každodenního života, jen je na ně pohlíženo z jiného pohledu – většinou netradičně a humorně.
Pokud chcete napsat fejeton, doporučujeme si nejprve několik povedených fejetonů pročíst a inspirovat se jimi. Tím se naučíte se v jejich obsahu orientovat a ujasníte si, jakým stylem se chcete při psaní svého fejetonu řídit. Autorem skvělých fejetonů je například Jan Burian, Karel Čapek nebo Jan Neruda.
Je velmi důležité určit si předem konkrétní cíl. Cíl, jehož chcete sepsáním fejetonu dosáhnout. Chcete čtenáře pobavit? Donutit je k zamyšlení? O něčem čtenáře přesvědčit? Chcete něco zkritizovat nebo naopak pochválit? O tom všem fejeton může být.
Dalším klíčovým krokem je zvolit správný titulek. K jeho určení nejsou žádná pravidla, opět záleží pouze na vaší fantazii. Vhodný titulek, který čtenáře zaujme, je klíčem k úspěchu.
Ve fejetonu se zaměřte na jednu myšlenku, jedno téma, předmět, činnost, fakt. Raději v článku nerozebírejte a nezamýšlejte se nad více různými tématy najednou.
Závěr musí být jasný. Nesepisujte shrnutí článku. Závěr fejetonu by měl zůstat otevřený, bez odpovědi.