Moje matka, r. nar. 1933, žije sama ve vlastním bytu, a až řádově v posledním roku se u ní začala rapidně zhoršovat stařecká demence. Měla tři děti, ovšem její jediný syn po jakési neshodě s ní spáchal sebevraždu v den svých narozenin. V lednu 2023 tomu bude 9 let. O této tragédii dodnes neví, protože moje sestra a já jsme ji šetřily s tím, že ji příležitostně šetrně zpravíme. Ona se ovšem nikdy nezmínila a nezajímala, takže situace je patová. Já jsem nejstarší dcera, r. nar. 1951, další dcera je nar. r. 1957. Obě jsme nadčasově (13 let) usilovaly o to, aby se matka přestěhovala blíže k nám. abychom se o ni ve stáří mohly adekvátně postarat. To rezolutně a soustavně odmítala. Naše dojezdová vzdálenost je 25, resp. 60 km. Přesto za ní obě pravidelně jezdíme, zajišťujeme lékařskou péči, potraviny, nákupy, úřední záležitosti a pod. Má zajištěnou základní pečovatelskou službu, která ovšem není postačující, protože v místě jejího bydliště běžná terénní peč. služba není provozována. Občas vypomáhá také ochotná sousedka. To vše probíhá u osoby mimořádně podezíravé, zpupné a nepříjemné ke všem, i nejbližší rodině. V současnosti spolu se sestrou denně telefonicky řešíme eskapády naší matky, denně ji někdo o něco okradl, zapomíná, jak se obsluhují běžné domácí spotřebiče, neprovádí každodenní osobní hygienu, neužívá řádně léky předepsané lékaři, odmítá docházet na kontroly k nim, nepřijímá rady, neustále ve všem odporuje. V jedné světlé chvíli požádala o umístění v domově pro seniory, setra tedy podnikla příslušné kroky-cca před 6 měsíci. Nyní vše ovšem neguje. Radila jsem se s jejím ošetřujícím lékařem, který víceméně doporučil omezení svéprávnosti. K tomu je ovšem nutný její souhlas. Je to začarovaný kruh, sestra a já jsme vždy ctily její právo o všem se rozhodovat svobodně, v současnosti je už ale situace neudržitelná, protože žije v bytovém domě (plyn, voda, atd.) K tomu její paranoidní stavy, stihomam, vyhrožování policií, osočování, neláska (celoživotní) k dětem, bezprecedentní zloba. Matka je vdova 22 let. V neposlední řadě máme neustálé obavy o také o její fyzický zdravotní, protože už jen vzhledem k věku je velice zranitelná. Na mé rady, (jsem zdravotnický pracovník v penzi), ovšem taky nedbá. Sestra i já jsme tedy bezradné a bezmocné. Prosím tedy o radu, jaký postup je možné zvolit, aby došlo k zlepšení zejména její situace a kvality života, protože přese všechno výše uvedené jí chceme pomoci. Děkuji za reakci a zdravím. I.B.