Doby, kdy jsme si na svoje weby psali „optimalizováno pro rozlišení 1024×768 pixelů a prohlížeč Internet Explorer” jsou už dávno pryč. Pamatujete si veselé blikající nápisy a hudbu dle vkusu autora (neslučující se s tím vaším), která se nedala vypnout? A kdo neměl na webu javascriptovou vychytávku zobrazující datum a čas, ten nebyl mezi kolegy „webmastery” dost free a cool. Weby v roce 2016 vypadají přece jen poněkud jinak. Důležitým parametrem webu se stal responzivní design.
Co to je?
Poprvé s tímto termínem přišel programátor Ethan Marcotte. Co přesně znamená? Dávno tomu, kdy jsme všichni měli na počítačových stolech „bedýnky” velkých stolních počítačů. Vlastníme notebooky, tablety nebo dokonce chytré telefony s přístupem na internet. Bude-li design webu responzivní, mohli bychom o něm hezky česky říci, že je prostě pružný. Přizpůsobí se zobrazování na všech výše zmíněných zařízeních.
Jak se to dělá?
Stačí si nadefinovat výchozí zobrazení webu jednoduše za pomoci kaskádových stylů (CSS). Druhým krokem je vytvořit „zmenšenou” verzi webu. A prohlížeči jednoduše vysvětlíte, kterou z nich má vlastně použít, za pomoci meta tagu, který určí správné měřítko zobrazení. A responzivní web je na světě. Stačí vám k tomu taková „základní škola” v podobě kodérských znalostí. Vystačíte si HTML a CSS.
A proč to dělat?
Proto, aby byl váš web na všech podobných zařízeních snadno čitelný. A návštěvník na něm tudíž zůstal. Věřte, že jinak vám uteče a požadovaný obsah si prostě najde jinde. Nacházíme se bezmála v éře informační inflace. Doložme si výhody tohoto způsobu tvorby webových stránek na obrázku. Vlevo vidíte ilustraci ukazující responzivní web. Vpravo je web neresponzivní. Vidíte, že video se nezobrazuje kompletně, na malý display mobilního telefonu se docela prostě „nevejde”.