Podmínky pro udělení trvalého pobytu v České republice prošly novelizací, která je zpřísňuje. Cizinci nově musí skládat zkoušku z pokročilejší úrovně jazyka, než tomu bylo dosud. Nové nařízení platí pouze pro ty, kteří pochází ze zemí mimo Evropskou unii. Vysvětlíme vám, proč ke změně došlo a poradíme, jak se na zkoušku spolehlivě připravit.
Ti, kteří od 1. září žádají o trvalý pobyt a pochází ze země mimo Evropskou unii, musí nově splnit náročnější jazykovou zkoušku. Doposud stačilo umět komunikovat na začátečnické úrovni jazyka A1, od září se požadavek zvyšuje na pokročilejší A2. O změně jednala expertní skupina tvořená zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva školství, Ústavu jazykové a odborné přípravy UK a dalších institucí.
Důvody zpřísnění zkoušky
Motivací pro změnu bylo především srovnání podmínek udělování trvalého pobytu s ostatními evropskými státy, které běžně požadují znalost tamního jazyka na úrovni A2–B1. Dalším důležitým cílem je navýšení znalosti jazyka a životní úrovně cizinců, kteří se rozhodnou v Česku žít. „Člověk s jazykem na úrovni A1 rozumí základním každodenním výrazům, umí se představit a pokud mluví s někým, kdo hovoří pomalu a zřetelně, dokáže vést jen velmi jednoduchý rozhovor. Při pokročilejší úrovni už cizinci dokážou porozumět celým větám, jednoduše předávat důležitější informace a popisovat věci kolem sebe,“ vysvětluje Marie Jelínek, hlavní metodička jazykové školy Skřivánek. Navýšení požadavků pro udělení trvalého pobytu tak může cizincům pomoct s lepší orientací ve společnosti i v každodenním životě.
Koho se novela týká
Novela nařízení se sice týká pouze cizinců, kteří nepochází z Evropské unie, ale i přes to se dotkne tisíců lidí. O trvalý pobyt totiž v ČR žádá ročně 10–12 tisíc cizinců a nejčastěji jde o lidi z Ukrajiny, Ruska a Vietnamu. Pobyt poté získá průměrně 9 tisíc lidí za rok. „Za posledních pár let zaznamenáváme zvyšující se zájem o kurzy češtiny. V České republice pracuje bezmála tři čtvrtě milionu cizinců a spousta z nich si uvědomuje, že musí znát jazyk pro to, aby poznali místní kulturu a cítili se v práci lépe. U nás se jedná zejména o zájem ze strany pracovníků větších firem, a to jak řadových zaměstnanců, tak členů managementu,“ komentuje Marie Jelínek.
Řešením jsou jazykové kurzy
Pokud cizinci dochází na kurz, dokážou se při dostatečné přípravě a míře motivace naučit česky poměrně rychle. Na zvládnutí úrovně A1 jim stačí v průměru 80–200 hodin. Podle ministerstva školství ale řada z nich na zkoušky chodí zcela bez přípravy. „Schopnost naučit se nový jazyk je velmi individuální a záleží hlavně na dovednostech a snaze každého ze studentů. Značnou výhodu ale samozřejmě mají mluvčí slovanských jazyků, kterým může pomoct podobnost češtiny a jejich mateřského jazyka,“ říká hlavní metodička jazykové školy Skřivánek. Pro zvládnutí nové varianty zkoušky doporučuje Ministerstvo školství cizincům alespoň 50 hodin profesionálního jazykového kurzu.
Cizinci můžou docházet na kurzy, které jsou zaměřeny přímo na zkoušku k trvalému pobytu a seznámit se tak s přesným formátem úloh. Písemná část zkoušky trvá zhruba dvě hodiny a zahrnuje čtení, psaní i poslech. Ústní část probíhá 15 minut a zaměřuje se na komunikaci při každodenních situacích. „První pokus na zkoušku je zdarma díky poukazu od Ministerstva vnitra. Každý další už ale stojí 2 500 Kč a je možné skládat jen 3 za rok. Radíme proto cizincům, aby jazykové kurzy využívali a byli na zkoušku dostatečně připraveni,“ dodává Marie Jelínek.