Průměrné teploty v Evropě

Evropa je druhým nejmenším světadílem, který má celkovou rozlohu 10 180 000 km². Její hranice vymezují ze severu Severní ledový oceán, ze západu Atlantský oceán, z jihu Středozemní a Černé moře. Evropa spadá hned do tří podnebných pásů, což determinuje podnebí a zároveň charakter počasí.

Co je to podnebí

Podnebí nebo též klima můžeme definovat jakožto dlouhodobý stav počasí. Klima tedy není neměnné, vyvíjí se ale v rámci delších časových úseků a doloženo máme, že podnebí se v minulosti měnilo velmi výrazně.

Dle charakteru podnebí rozlišujeme tzv. podnebné pásy – tropický, subtropický, mírný, subpolární a polární (arktický a antarktický). Dále můžeme ještě podnebí rozdělit na kontinentální a oceánické, a to dle míry vlivu oceánu v dané lokalitě. Věda, která se zaobírá podnebím, se nazývá klimatologie.

Základní charakteristika evropského podnebí

Největší část Evropy se nachází v severním mírném podnebném pásu. Ze severu pak kontinent ovlivňuje subarktický a arktický podnebný pás. Z jihu je to potom pás subtropický. Tomuto rozložení odpovídají i největší teplotní extrémy, pakliže srovnáme sever a jih Evropy.

Podnebí se v Evropě dá charakterizovat rozdělením do tří typů. Prvním je oceánský typ podnebí, zaznamenat je ho možné v západní Evropě. Typické je pro něj nízké množství srážek a malé teplotní výkyvy. Způsoben je právě vlivem Atlantského oceánu. Druhý typ zastupuje tzv. kontinentální podnebí. Projevuje se hlavně ve východní Evropě, kde má na podnebí dopad přítomnost sousední Asie (tzv. kontinentální vliv). Typické pro klima této krajiny je stále malé množství srážek, avšak už značné teplotní výkyvy. Posledním je přechodný typ podnebí. Ten známe velmi dobře, neboť ho klimatologové popsali právě ve střední Evropě, kde se nachází přechodná oblast mezi oběma předešlými typy.

Podnebné pásy dále samozřejmě mají vliv na pásy vegetační, tedy velmi jednoduše řečeno, přírodní podmínky, které umožňují život specifickým druhům rostlin a živočichů. V Evropě jich konkrétně existuje sedm.

Co vše ovlivňuje podnebí

Podnebí ovlivňuje nejen zeměpisná šířka, která je klíčová, ale i další faktory. Tím prvním je nadmořská výška. Platí, že v čím vyšší nadmořské výšce se nacházíme, tím více klesá teplota a zároveň stoupá množství srážek, výraznějším se stává rovněž vítr. Toto tvrzení lze prakticky dokumentovat rovněž na příkladu České republiky. Dalšími činiteli jsou vzdálenost od oceánu, vliv mořských proudů a množství slunečního světla, které na zemský povrch dopadá. Svým působením klima v poslední době stále intenzivněji mění taktéž člověk.

Podnebí nebo počasí, v čem je rozdíl

Počasí je stavem atmosféry na určitém místě. Na rozdíl od podnebí není stálé. Na tuto rozmanitost má vliv především zemská rotace. Proto se počasí vyznačuje značnými extrémy. Nejvýraznější teplotní výkyvy, které dnes máme zaznamenané, se pohybují od -89,2 °C do 57,8 °C. První zmiňovaná teplota byla naměřena na antarktidské výzkumné stanici Vostok dne 21. července 1983. Druhou hodnotu se podařilo zaznamenat v El ‚Azizie v Libyii, a to konkrétně 13. září 1922.

Co určuje počasí a jak se tento jev zkoumá

Veličiny, které charakterizují aktuální stav atmosféry, jsou tyto: atmosférický tlak, vlhkost vzduchu, dohlednost, oblačnost, směr a rychlost větru a asi nejtypičtěji atmosférické srážky a teplota vzduchu. Tyto jevy zkoumá meteorologie, která se zabývá atmosférou jako celkem. Bylo by tedy chybou ji definovat pouze jako vědu o počasí, byť je v tomto pojetí asi nejznámější. Současně se meteorologie věnuje i měření a zaznamenávání informací, k čemuž využívá specifickou technologii, jako jsou barografy či družice. Tyto poznatky se potom dále využívají například v dopravě nebo v zemědělství.

Vzdor moderním technologiím a složitým matematickým výpočtům nemůže nikdy meteorologie poskytovat v předpovědích stoprocentně spolehlivé výsledky. Uvádí se, že předpověď delší než je zhruba 5 nebo 6 dnů lze pokládat za naprosto nespolehlivou a sami meteorologové vydávají pouze tzv. výhledy. V místních podmínkách je pro zvýšení přesnosti nutné využívat lokální numerické modely. Čeští meteorologové používají ten, který se jmenuje ALADIN.

Charakteristika počasí v Evropě

Ráz počasí je dán výše zmiňovanou charakteristikou podnebí. Pro západní Evropu jsou proto určující mírné zimy i léta, na nichž se podepisuje vliv oceánu. Středoevropané naproti tomu zažívají teplá léta se zimou, která s sebou přináší sněhovou pokrývku. Počasí v Evropě východní se nese ve znamení dlouhých a studených zim, ale zároveň zde panují i mimořádně horká léta. Ve Středomoří se oceanita a kontinentalita neprojevuje prakticky nijak, výjimku tvoří pouze kontinentálnější Černomoří. Ve středomořské oblasti se ale můžeme setkat s působením horkých a suchých afrických větrů.

Obecně lze nejlépe základní vlastnost vystihnout konstatováním, že počasí v Evropě zůstává stálé, bez výraznějších teplotních výkyvů nebo srážkových extrémů. Zodpovědné je za to hlavně střídání vlivu moře a pevniny. Díky tomu je zároveň i evropské počasí značně variabilní. Stejně tak evropské počasí poznamenává rozložení horských pásem a masivů. Nejdůležitější horská pásma se táhnou ve směru od západu na východ. Západní Evropu naopak pokrývá spíše nízký rovinatý povrch, což dovoluje pronikání mořského vzduchu do vnitrozemí.

Budoucí vývoj evropského počasí

Teze o stabilitě evropského počasí platí alespoň prozatím, vědci totiž předpovídají daleko intenzivnější výskyt extrémů, které mu nejsou vlastní a v dřívějších dobách se vyskytovaly pouze nahodile. Do roku 2050 se budeme potýkat stále častěji s povodněmi, vichřicemi, požáry nebo ničivým suchem. Ohrožený je zejména jih a západ Evropy, tedy Itálie, Španělsko nebo Francie. Jisté pozitivum to naopak může znamenat pro Evropu severní. V České republice možná budeme moci postupem času zapomenout na tradiční rozdělení na čtyři roční období. Stále vzrůstá i průměrná teplota, hovoří se o tom, že zemský povrch se oteplí o 2 nebo dokonce až 4 stupně.

Odborníci proto apelují na jednotlivé vlády, aby se zasadily o redukci skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Tyto projevy výrazně ohrožují nejen lidstvo, ale přírodu jako celek, neboť představují významné nebezpečí pro biodiverzitu. Ekosystémy se v minulosti sice dokázaly na postupný vývoj adaptovat, v současné době však dochází k nebývale prudkým změnám.