Snad všichni se do situace „tohle se musím naučit“ dostali. Jen někdo více a někdo méně. Každopádně je nesmyslné se učit neefektivně, to je prostě plýtvání časem a k ničemu to nevede. Jak se tedy učit, aby to přinášelo výsledky?
Proč se učit
Nejprve je třeba se namotivovat. To znamená si pro sebe zdůvodnit, proč je nutné se danou látku naučit a rozhodně zde nestačí si říci ono prosté „musím“. To k ničemu nepovede. Jen několikeré opakování si proč se učím to a to je cesta k úspěšnému startu. Není vhodné se začínat učit po obědě, budete usínat. Místnost na učení musí být vyvětrána a je nesmysl se učit v nepořádku. Pokud je to možné, učení v sedě je nejefektivnější, ale někdo rád při opakování chodí, tak proč ne. U učení se musí odpočívat. Nikdo se nedokáže učit celý den. Pozornost začíná ochabovat asi po 40 minutách, tak je zde vhodné vložit krátký odpočinek a využít ho k protáhnutí, uvaření si čaje, napití se atd.
Kdy se učit
Vůbec není od věci zasedat k učení každý den v týdnu ve stanovenou dobu. Pozor! Tato doba by měla být pro vás závazná, aby nedocházelo k ospravedlňování sebe sama, že nyní se učit nemohu, ačkoliv je na studium čas. V praxi to vypadá tak, že v pondělí se usedá ke studiu v půl páté, v úterý v pět a podobný rozpis by měly mít i další dny. O víkendu je nejlepší se jeden den neučit a druhý den začít kolem deváté hodiny dopoledne, protože to je asi nejvhodnější čas na udržení pozornosti a mozek je „odpočatý“. Pokud se učíte průběžně, je postačující se připravovat denně asi hodinu a půl podle zadaných úkolů. O víkendu je možné se učit i tři hodiny, protože sami poznáte, že po volném dni jde učení do hlavy téměř samo.
Nesmírně důležité je pamatování si již naučeného. Nejprve si stanovte, co vše si musíte zapamatovat a udělejte si plán učení. Pokud se učíte například na maturitu, tak si rozvrhněte počet otázek na den a je možné si postupně látku přidávat, bude to vhodné pro rozšíření paměti. Vezměte v potaz, že nejlepší čas na učení, kdy se látka nejefektivněji „zapisuje“ do šedé kůry mozkové, je asi hodinu nebo hodinu a půl po probuzení a navečer.
Způsob zapamatování
Látku je dobré si nejprve dobře pročíst a udělat si buď výpisky nebo si označovat důležité části v textu barevně. Tento způsob má velikou výhodu při vzpomínání si na naučenou látku, protože si ji lze nejlépe vybavit tak, že si buď vzpomenete na onen výpisek a onu „omáčku“ okolo již máte naučenou nebo si uvědomíte, že na oné stránce byl důležitý text podtržený žlutou barvou a rychleji tak přijdete na to, jak ten text zněl.
Rozhodně je dobré si k učené látce kreslit obrázky nebo schémata, protože na takové věci si lépe vzpomenete a snadněji dojde i k vybavení si textu. A pokud se jedná o učení náročné látky, tak klidně projevte své emoce. S emocemi se učí lépe a člověk si vždy lépe vybaví událost, která je spojena s nějakým emočním zážitkem.
Pokud se učíte souvislý text, tak se soustřeďte na jeho střední část. Je totiž dokázáno, že člověk si podstatně lépe zapamatuje to, co je na začátku a na konci. To, co je napsáno ve středu textu, to obvykle splývá a tady se objevuje tendence povolovat pozornost. Určitě je velice důležité rozumět učené látce a dávat si ji do souvislostí. Sice je také možné si text jednoduše nabiflovat, ale většinou se taková látka neudrží moc dlouho v paměti a navíc, stačí jedna neočekávaná otázka a vše naučené se zbortí jako domeček z karet. Někdo se musí učit v tichu, někdo musí mít naopak puštěnou hudbu. Efektivnější se sice jeví ona první varianta, ale když už něco musí hrát, tak raději klidnější hudba a nejlépe cizí provenience. České texty by totiž mohly odvádět pozornost. Vyloženě nevhodná je puštěná televize, rádio nebo rocková hudba. Pokud se učíte několik předmětů, tak je vhodné je do řady nakombinovat tak, aby po sobě šly ty hodně rozdílné.
Opakování látky
Opakování již naučeného je velice důležité. Nelze ovšem omílat neustále dokola jednu věc, tím si nikdo nic nezapamatuje. Asi
nejefektivnějším způsobem kontroly, co už umíte, je danou látku někomu vysvětlovat nebo o problému s někým mluvit. Každému ale nevyhovuje diskuse s někým o naučené látce, ovšem, za vyzkoušení to stojí. Především tak dochází ke kolektivnímu opravování chyb a k ujasnění si již naučené látky. Kolektivní učení je velmi vhodné například při přípravě na maturitu. Dotyčný má i měřítko, kam v učení pokročili kolegové. Každopádně by bylo vhodné na konci učení předvést někomu výklad naučené látky. Ta musí být podána souvisle jako na vysvětlující přednášce. Pokud látku umíte dobře, tak ji zvládnete vysvětlit od podstatných informací k podrobnostem. A nakonec varování. Alkohol a učení se opravdu rádi nemají. Kouření je také nevhodné, ale kuřákům to asi nikdo nevysvětlí. A u takzvaných „nocovek“, což jsou zpravidla noční učební maratóny před zkouškou na VŠ, nepovede velký počet vypité kávy k úspěchu, ale spíše k odvodnění a dehydrataci organismu.