Jak použít citace v seminární, bakalářské nebo diplomové práci? Tento článek vám udělá jasno a ukáže konkrétní příklady, jak na to.
Co je plagiátorství
- Opsání cizího textu
- Úmyslné neuvedení zdrojů
- Stažení práce a vydávání za vlastní
- Okopírování struktury/grafiky/názvu
- Sestavení textu z doslovných pasáží více zdrojů
- Necitování pasáží všech zdrojů
Co je citace
Účelem citace je jednoznačně identifikovat citovaný dokument. Při získávání údajů pro citaci bychom měli dodržovat tyto zásady:
- Přebírat z citovaného zdroje
- Citovat konkrétní vydání nebo verzi.
- Předně přebírat údaje z titulního listu
- Pořadí údajů je přesně stanoveno normou.
- Citace by měla být co nejpřesnější
- Pokud některý údaj chybí, vynechává se a pokračuje následujícím.
- V případě, že některý z údajů přebíráme z jiného zdroje, uvádíme jej v [hranaté závorce]
- Citovat pokud možno originální zdroj
- Podoba bibliografických citací musí být jednotná v celém dokumentu
Podle toho, jaký zdroj citujeme, se liší formát citace. Například při citování knihy bychom měli uvádět ISBN, při citování časopisu ISSN a při citování internetového zdroje datum citace. K vygenerování citace ve správném formátu můžete využít také online aplikace Citace.com.
Citace knihy se provádí v následujícím formátu:
Další tvůrce. Místo publikování: Nakladatel, Datum publikování. Název edice a číslování. Standardní identifikátor. Poznámky.
Citace článku z časopisu by pak měla vypadat takto:
Citace webové stránky má podobu následující:
Jak odkazovat na zdroje
Na zdroje se dá odkazovat několika způsoby – vždy bychom si však měli vybrat jeden z nich a ten pak dodržovat v celém dokumentu. Podle ČSN ISO 690 se dají využít tyto 3 způsoby odkazování:
Harvardský systém
Princip: V textu práce odkazujeme ve formátu (Jméno – datum), kde jméno je zpravidla příjmení autora citované práce a datum rok publikace. Seznam literatury na konci práce řadíme abecedně podle příjmení autorů, každý zdroj i při vícenásobném citování je v seznamu uveden pouze jednou, pouze doplníme do uvedení v textu číslo strany – např.: (Eco, 2005, s. 29).
Příklad (pro přehlednost je text nesmyslný, aby vynikl způsob odkazování):
Nulla facilisi. Pellentesque (Šuleř, 2009) habitant morbi tristique senectus et netus (Eco, 2005, s. 29) et malesuada fames ac turpis egestas. Fusce eget lacinia sem. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit (Zázvorka, 2006).
Použitá literatura
ECO, Umberto. Jméno růže. Přel. Z. Frýbort. 3. vydání. Praha : Český klub/ SIMON AND SIMON PUBLISHERS, 2005. 429 s. ISBN 80-85637-88-X
ŠULEŘ, Oldřich. 100 klíčových manažerských technik: komunikování, vedení lidí, rozhodování a organizování. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2173-3.
ZÁZVORKA, Jan. Knokaut dokonalého brankáře. Instinkt. 2006, roč. V., č. 43, s. 22 – 25. ISSN 1213-774X
Číselný odkaz
Při odkazování číselným odkazem do textu umístíme odkaz na zdroj v podobě čísla – to může být v kulaté závorce (1), hranaté závorce [1], nebo v horním indexu1. Při citování z téže knihy vícekrát necháme zdroj uveden pouze jednou a do závorky doplníme číslo strany – např. jednou (1, s. 29) a pak (1, s. 89). Zdroje jsou seřazeny v pořadí podle toho, kdy byly poprvé použity.
Příklad:
Nulla facilisi. Pellentesque1 habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas 2 s.29. Fusce eget lacinia sem. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. 3
Použitá literatura
- ŠULEŘ, Oldřich. 100 klíčových manažerských technik: komunikování, vedení lidí, rozhodování a organizování. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2173-3.
- ECO, Umberto. Jméno růže. Přel. Z. Frýbort. 3. vydání. Praha : Český klub/ SIMON AND SIMON PUBLISHERS, 2005. 429 s. ISBN 80-85637-88-X
- ZÁZVORKA, Jan. Knokaut dokonalého brankáře. Instinkt. 2006, roč. V., č. 43, s. 22 – 25. ISSN 1213-774X
Průběžné poznámky
Třetím způsobem, který je zmíněn v ČSN ISO 690, jsou číselné poznámky. Princip je následující: každý odkaz má vlastní číslo a při odkazování na tentýž zdroj vícekrát přidáme k informacím o zdroji v seznamu použité literatury i stranu, která byla použita. K odkazování opět můžeme použít kulatou závorku (1), hranatou závorku [1], nebo horní index1. Zdroje jsou řazeny podle toho, kdy byly v textu použity.
Příklad:
Nulla facilisi. Pellentesque (1) habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas (2). Fusce eget lacinia sem. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit (3).
Seznam použité literatury
- ŠULEŘ, Oldřich. 100 klíčových manažerských technik: komunikování, vedení lidí, rozhodování a organizování. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2173-3.
- ECO, Umberto. Jméno růže. Přel. Z. Frýbort. 3. vydání. Praha : Český klub/ SIMON AND SIMON PUBLISHERS, 2005, s.29. ISBN 80-85637-88-X
- ZÁZVORKA, Jan. Knokaut dokonalého brankáře. Instinkt. 2006, roč. V., č. 43, s. 22 – 25. ISSN 1213-774X
Dobrý den, řeším problém, když mám pod sebou dva odstavce a u obou jsem čerpal z jdenoho zdroje. Poté vložím poznámku pod čarou, číslo poznámky je ale pouze u druhého odstace. Jak učitel pozná, že i první odstavec patří k tomuto zdroji? Napadly mě uvozovky, ale ty se přeci používají jenom u přímých citací, tedy u těch, kde se nic nezmění, já text upravil, vznikla tedy parafráze.
Děkuji za radu.